|
|
Ekonomické ukazatele a současný život samoživitelek z neziskové organizace v ČR
PLASSOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá velmi diskutovaným tématem na poli sociální práce, ženami, které vychovávají své děti samy. V úvodu je přiblížen pojem samoživitelství, dále se práce zabývá funkcemi rodiny, neúplnými rodinami a rozpadem rodiny. Následuje představení ekonomických dopadů, feminizace chudoby a ženských práv. Poté je práce věnována podpoře samoživitelek. Cílem práce bylo na základě studia odborných zdrojů, literatury a vytvořeného výzkumu představit život matek samoživitelek a zjistit, jaké ekonomické ukazatele ovlivňují jejich úroveň života. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou shrnuty a rozebrány v následné diskusi, poté obecněji zrekapitulovány v závěru práce, jež má poukázat na důležitost tématu samoživitelství v naší společnosti, dále upozorňuje na potíže, kterým matky musí čelit. Těmito potížemi je nesnadné hledání zaměstnání, nelehké zharmonizování zaměstnání a péče o děti, nedostatek předškolních zařízení pro malé děti, stigmatizace ve společnosti. Tato práce je zároveň určená všem, kteří chtějí nahlédnout hlouběji do tématu samoživitelství a chtějí se dozvědět více o tom, jak matky samoživitelky žijí.
|
|
|
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství
Prostředníková, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství Abstrakt Tématem diplomové práce je úprava poměrů dítěte po rozvodu rodičů. Strukturálně je práce členěna na úvod, 6 kapitol a závěr. Po obsahové stránce lze práci rozdělit na čtyři stěžejní oblasti. První část práce poskytuje obecný vhled do základní problematiky rodičovské odpovědnosti. Druhá část se již koncentruje na samotnou problematiku úpravy poměrů dítěte po rozvodů rodičů a detailně rozebírá veškeré atributy, které úprava pojímá. Pozornost je věnována především druhům péče o dítě, vyživovací povinnosti rodiče k dítěti a styku nerezidentního rodiče s dítětem. Předmětem třetí části je rozbor důvodů, které mohou být příčinnou změny nastavených poměrů. Konečně čtvrtá část poskytuje komparaci současné české právní úpravy s úpravou Nizozemska. Klíčová slova Rodičovská odpovědnost, rozvod, dítě, péče o dítě, vyživovací povinnost, výživné, styk
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Manželství
Daňková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
68 RESUMÉ Tématem mé práce je institut "Manželství". Toto téma jsem si vybrala, protože bych se i v budoucím povolání chtěla věnovat rodinnému právu a právní úpravě s manželstvím spojené. Zároveň si myslím, že je manželství významným právním i společenský institutem, což dokazuje jeho dlouhověká historie. Tato diplomová práce zohledňuje historický právní vývoj, ale především se zabývá současnou platnou právní úpravou. Konkrétně se zabývá vznikem manželství, zánikem manželství a právními následky, jenž takové právní jednání přináší. Pozornost jsem věnovala i právní úpravě práv a povinností manželů. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována Úvodu. Další tři kapitoly se zabývají samotným institutem manželství a jeho aspekty. Poslední pátá kapitola je Závěr. Vedle těchto kapitol obsahuje práce i Obsah, Seznam použité literatury a Přílohy. Druhá kapitola popisuje historický vývoj právní úpravy institutu manželství. Tato kapitola je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první z nich je věnována manželství v římském právu, a druhá zachycuje vývoj právní úpravy manželství na českém území. Třetí kapitola se věnuje platné právní úpravě manželství v České republice a obsahuje dalších sedm podkapitol. První podkapitola vyjmenovává právní prameny upravující manželství v České republice. Druhá...
|
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|
|
|
Majetkové následky spojené s rozvodem manželství
Paseková, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent)
Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodinu. Jedná se o trvalé soužití dvou osob různého pohlaví založené zákonem stanoveným způsobem, tj. sňatkem. Ve chvíli, kdy snoubenci uzavírají sňatek, si jistě žádný z nich nedokáže představit, že by jejich manželství mohlo skončit rozvodem. Rozvod je právním aktem ukončení manželství. Jde o morální a právní problém, dotýkající se všech oblastí společenského a rodinného života účastníků. A přesto se v dnešní době v České republice dle statických údajů rozvádí téměř každé druhé manželství. Český statistický úřad uvádí, že průměrná délka trvání manželství při rozvodu činí 12,3 let. V množství rozvodů v Evropské unii se naše země řadí na přední místo spolu s Estonskem a Litvou. Naopak nejméně rozvodů je v Řecku, Itálii a Irsku. Například Malta jako poslední evropská země povolila rozvody až v roce 2011, kdy o tom hlasoval parlament. Rozvod manželství zasahuje především tři majetkové oblasti společného života manželů a to společný majetek manželů, bydlení manželů a výchovu a výživu společných nezletilých dětí. V rámci rigorózní práce s názvem "Majetkové následky spojené s rozvodem manželství" se budu zabývat těmito třemi majetkovými oblastmi zasaženými rozvodem. Cílem mé práce je najít nejlepší způsob, jak postupovat v případě,...
|
|
|
Relevantní aspekty při určování výše výživného rodičů k dětem
Žižka, Petr ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Relevant aspects for determining the amout of maintenance obligations of parents to children Abstract Ve své práci jsem se zabýval tématem výživného rodičů k nezletilým dětem, způsobem, jakým je určován jeho rozsah a popisem hlavních aspektů, které je nutné při určování jeho rozsahu zohlednit. Vlastní text práce je doplňován také o názory odborníků z praxe, obsažené v judikatuře, jakož i v odborných článcích a publikacích. První kapitoly mé práce jsou koncipovány jako teoretický úvod do dané problematiky. Úvodní část mé práce obsahuje stručný výklad týkající se základních pojmů používaných v této práci a seznamuje čtenáře s problematikou vyživovací povinnosti a způsoby jejího plnění. Práce obsahuje základní informace o jednotlivých druzích vyživovacích povinností, s jejich vzájemnými vztahy, podobnostmi, ale také rozdíly. Tato část práce poskytuje komplexní pohled na právní úpravu vyživovací povinnosti v České republice, a společně s ním předkládá k čtenářově uvážení možné způsoby překonání některých jejích nedostatků, s přihlédnutím k zahraniční právní úpravě, již provedeným pokusům o jejich překonání, jakož i názorům odborníků z praxe. Hlavní důraz diplomové práce je kladen na část zabývající se členěním a bližším pohledem na konkrétní aspekty, které je soud při svém rozhodování povinen zohlednit nebo se...
|
|
|
Rodinná politika ve vztahu k rodinám po rozvodu
Krejčíková, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinnou politikou ve vztahu k rodinám po rozvodu/rozchodu. Autorka práce poukazuje na problémy, se kterými se neúplné rodiny po rozvratu nejčastěji potýkají. Práce se zaměřuje především na existující možnosti úpravy poměrů nezletilých dětí po rozvodu. Hovoří o tom, jaká rizika mohou přinášet jednotlivé úpravy poměrů pro dítě a jaké okolnosti vedly ke změně v oblasti úpravy poměrů. Práce obsahuje kazuistiky k jednotlivým formám péče po rozvodu. V souvislosti s vyživovací povinností se práce zaměřuje na dosavadní veřejněpolitické nástroje sloužící k vymáhání vyživovací povinnosti a nově vznikající politice v podobě "institutu zálohového výživného". Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo na základě provedeného desk research a především na základě získaných primárních dat z kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou expertních polostrukturovaných rozhovorů. Neúplné rodiny jsou na základě hlavního teoretického východiska ale i výsledků provedeného výzkumu pojímány za skupinu "dependents". Mezi další teoretická ukotvení diplomové práce patří teorie materiální a psychické deprivace. O materiální deprivaci je hovořeno v souvislosti s neplacením vyživovací povinnosti povinným rodičem, v jejímž důsledku se neúplné rodiny v naprosté většině v čele s matkou dostávají...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku
Hamrová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Název práce v českém jazyce Zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku Abstrakt Diplomová práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku a dalšími otázkami s touto problematikou souvisejícími. Cílem této práce je poskytnout ucelený výklad o trestném činu zanedbání povinné výživy. Práce je zaměřena především na jednotlivé znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, jeho propojenost s právem občanským, kde je právně zakotven nárok na výživné a na otázky náhradního výživného a případnou dekriminalizaci trestného činu zanedbání povinné výživy. Trestný čin zanedbání povinné výživy patří k nejčastěji páchaným trestným činům na území České republiky. Účelem této právní úpravy je zájem na řádném plnění vyživovací povinnosti, především na plnění vyživovací povinnosti vůči nezaopatřeným dětem. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Kapitola první se zabývá historickým vývojem trestného činu zanedbání povinné výživy, a to od období 19. století do současnosti. Druhá kapitola uvádí zákonnou definici trestného činu zanedbání povinné výživy a kategorizuje tento trestný čin dle různých hledisek. Dále poskytuje přehled předpisů s ním souvisejících, kdy důraz je kladen především na jeho propojenost s právem občanským. Následující kapitola rozebírá jednotlivé obligatorní znaky...
|
|
|
Policy design výživného perspektivou zkušeností studentů z neúplných rodin
Mixová, Alžběta ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na popis policy designu výživného ve vztahu k dospělým studentům z neúplných rodin. Práce si klade za cíl popsat různé pohledy/přístupy na policy design, následně popsat policy designu výživného v českém prostředí a dále pak identifikovat dílčí problémy, které sebou policy design výživného pro mladé dospělé přináší. Na problematiku je nahlíženo nejen optikou veřejněpolitické teorie policy designu, ale i konceptem perspektivy životního cyklu a vynořující se dospělosti. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kombinace desk research a kvalitativního sběru dat, kdy byly provedeny polostrukturované rozhovory se zástupci z řad mladých studentů z neúplných rodin, kteří se během svého života setkali s problémem neplacení výživného. Práce předkládá řadu problémů, se kterými se mladí studenti z neúplných rodin potýkají a poukazuje na nedostatky současného policy designu ve vztahu k jejich cílové skupině. Zaměřuje se na jednotlivé dopady (ne)placení výživného, které ovlivňují jak finanční situaci jedinců a rodin, tak samotné rodinné vztahy. Mimo jiné se zaměřuje na postoje a strategie, které mladí dospělí studenti, v souvislosti s řešením situace neplacení výživného, zastávají.
|
host ::
RSS.